Mezi linií a prostorem

Tady příběh začíná. Uhel na papíře je první stopa, hledání obrysů a stínů. Ale přechod na plátno není automatický. Je to moment zastavení. Někdy to trvá dny, než ucítím tu správnou emoci a rozhodnu se, zda obraz zůstane u čistého akrylu, nebo zda si žádá skutečný dotek v podobě mého hmatového světa. 

Každé dílo si o svou tvář řekne samo.

První doteky ticha..

Než se štětec dotkne barvy, musí se ruka setkat s papírem. Uhel je pro mě symbolem syrovosti a pravdy. V těchto liniích hledám to, co je očím skryté - hloubku pohledu, váhu zbroje i křehkost dětské duše. Je to rozhovor se stínem, který mi napoví, zda příběh jednou ožije i pod mými prsty v hmatatelném světě či v hustém akrylu.

Nahlédněte do začátku cesty jednoho rytíře a jeho svěřenců...

Tady ticho papíru končí. Je to okamžik, kdy emoce, kterou jsem v sobě nosila, konečně najde svou pravou tvář na plátně. Už to není jen hledání, je to zrod. Někdy příběh potřebuje řád. Puzzle nejsou jen dekorací, jsou to střípky osudu, které pod mými prsty nacházejí své propojení. Každý dílek uzavírá jednu kapitolu a otevírá prostor pro to, co má zůstat chráněno

..Zelený kříž na zádech není jen barva. Je to přijetí role ochránce. To, že prosvítá bílá a šedá, není nedokonalost - je to paprsek světla, který ukazuje, že cesta rytíře nikdy nekončí. Stát se štítem pro své dítě je proces,

který se dobarvuje s každým společným krokem..

Snový Chaos

To co začalo jako podmořský svět 14.3.2026 se dnes 9.4.2026 přetvořilo na hmatatelný svět plný barev a struktur nejen pro oči ale hlavně pro dotyk, stále není dokončen ale možná tak i zůstane.